Mé drahé dítě,
někdy si říkám, co jsem udělal špatně… Proč jsi pořád tak nešťastné... Vím, nemáš to jednoduché, samé povinnosti, samé starosti a zkoušky…v rodině, ve škole, v práci, ve sboru, kdekoliv… Proto si tak vážím každého okamžiku, kdy si na mě vzpomeneš, vzhlédneš k nebi a říkáš si, jestli tam jsem. Nejsem tam… stojím totiž vedle tebe a držím tě za ruku, jenže ty mě necítíš… Myslíš si, že jsem daleko, že mám jinou práci, že tě neslyším, nezajímám se, že jsi mi ukradené… Slyšíš, jak to zní? Že by mi bylo ukradené mé vlastní dítě? Pro které jsem šel tou nejtemnější cestou, cestou, která vedla až ke smrti? Možná tam u vás to někteří rodiče dělají, opustí své děti, nechají je napospas jejich osudu… Nemám nic proti tomu, aby se učili samostatnosti, ale neodpovídat na jejich zoufalé volání? To já nedělám… Myslel jsem, že to víš…
Tak proč jsi pořád tak utrápené? Rozhlížíš se a hledáš pomoc… Ale vždyť já jsem tady, přímo vedle tebe…Nemusíš hledat tak daleko… Chybí ti síla? Dám ti svoji… Nemáš dost lásky ve svém srdci? Stačí říct, nabízím ti své srdce plné lásky, pokud to tvé už je chladné a zvadlé… Bojíš se, že nejsi pro druhé lidi světlem, že tvé světlo je příliš slabé, než aby ho někdo viděl? Věnuji ti své světlo, které prozáří každou tmu… Máš strach? Nemáš dost odvahy znovu se vrátit do toho… „světa“…? Daruji ti svou odvahu, odvahu, která překoná vše... Přišlo jsi o ruku? Já budu tvou rukou a posloužím ti lépe než tvá původní… Nemoc ti ublížila? Já jsem tvé zdraví, u mě nejsi nemocné, mé dítě… Ztratilo jsi někoho blízkého? Chci být pro tebe tou nejbližší osobou, kterou nikdy nemůžeš ztratit… Nevíš, kam dál? Povedu tvé kroky, ale musíš mi důvěřovat, i když se ti cesta, kterou půjdeme, bude zdát zvláštní. Věř mi, už jsem tudy šel, vím kudy jít i co všechno tam čeká za nástrahy, ale cíl stojí za tu námahu. Věř mi… Je toho na tebe moc? Tak mi dovol něco vzít ze tvých ramen, ponesu to s tebou. Ponesu i tebe, když už nebudeš moci dál…
Mám ještě pokračovat? Chceš se dál utápět ve svých pochybnostech nebo mi konečně dovolíš zasáhnout? Bez tvého svolení mi to půjde hůř… Když si říkáš, že to nezvládneš, vzpomeň si na mě. Jen zašeptej a já tě uslyším… Můžeš za mnou přijít s čímkoliv, hlavně se neboj. Vždycky jsem s tebou a slyším tě. Chci ti pomoct. Ale neodvracej se ode mě, když něco náhodou nepůjde tak, jak jsi chtělo, i přes to, že ses s důvěrou obrátilo na mě… Nezklamal jsem tě, jen vidím o kousek dál a dělám vše pro to, aby to nakonec dopadlo co nejlépe. Všechny mé záměry nemůžeš pochopit a možná mě za to budeš chvíli i nenávidět, ale to riziko jsem ochotný podstoupit. Můj protivník je silný a často tě poblouzní, ale nezapomeň, že jemu nejde o tvé dobro, ale jen o něj samotného. Jsou jen dvě možnosti, má a ta jeho. Na čí straně chceš stát?
Když jsi na dně, jsem tam s tebou, prolezu každou díru, všechny jámy, propasti i stráně, abych tě našel. Nakonec ale udělám jen devadesát devět kroků ze sta, ten poslední vždy zůstane na tobě. Nemůžu se ti vnutit, rozhodnutí je jen na tobě. Když ti nezůstane nic než oči pro pláč kvůli tomuhle světu, který je tak plný zla a zklamání, když vůbec nemáš chuť se usmívat, usměj se aspoň na mě, opětuji ti tvůj úsměv a v tu chvíli se nad tebou obloha rozjasní… Nikdo a nic tě totiž nemůže odloučit od mé lásky, která je nepřekonatelná…
Pokud nevěříš tomuhle cáru papíru, věř aspoň knize, kterou čas od času otvíráš, když chceš znát odpovědi…. Už jednou jsem tohle všechno řekl, když jsem půjčil svou ruku Izajášovi a on pak za mě napsal toto:
„Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti… Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: Neboj se, já jsem tvá pomoc.“ (Izajáš 41)
Až mě zas někdy budeš hledat v oblacích, vzpomeň si, že stojím přímo vedle tebe a se slzami v očích tě pozoruji. Tak jdi, vykroč s novou nadějí zase do života. Obejmu tě, až zase budeme moci být spolu, do té doby tě bude objímat aspoň má láska…
Usmívej se a neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu… protože mi i na tobě záleží a trápí mě každé tvé trápení. Ani nevíš jak…
S láskou
Bůh
Žádné komentáře:
Okomentovat